Dary a dedikace Klementu Gottwaldovi

1) Narozeniny K. Gottwalda se od listopadu 1946 staly datem cyklicky se opakujících celonárodních oslav a 23. listopadem také vrcholil tzv. Gottwaldův týden práce, během nějž probíhaly dobrovolné brigády („dar práce“) či sbírky a zároveň se uzavíraly další pracovní závazky. Spolu s blahopřáními – která mohla mít formu běžného strojopisného či rukopisného dopisu, kolektivního dekorovaného přání se sebranými podpisy zaměstnanců nebo členů organizace původce až po originální a profesionálně zpracovaná blahopřání, v nichž lze nalézt uměleckou hodnotu, nebo alespoň předpokládat umělecké aspirace autora – byly zasílány hmotné i nehmotné dary, např. hudební skladby, básně, umělecká díla, zboží a výrobní vzorky nebo také plodiny, a dokonce živá zvířata, respektive odpracované hodiny a splněné pracovní plány. Někdy se tato kategorie prolíná s následující, neboť kult práce a s ním spojená hlášení pracovních a budovatelských výsledků na jedné straně a pracovní sliby a závazky do budoucnosti na straně druhé byly celorepublikově rozšířeným způsobem, jak se (formálně, v mnoha případech však i upřímně) přihlašovat k programu poválečné obnovy Československa, který záhy začal splývat s programem KSČ a jejího vůdce.

2) Zdravice v období po 28. únoru 1948 – Po celou první polovinu března přichází děkovné a blahopřejné telegramy ze všech míst republiky, vyjadřující souhlas s vůdčí úlohou KSČ.(Oproti tomu se ve sbírce nenachází žádné povšimnutí hodné množství gratulací k úspěchu ve volbách v květnu 1946, významnější příležitostí se toho roku staly až narozeniny tehdejšího předsedy vlády K. Gottwalda).

3) Výročí 30. let od vzniku samostatného Československa (připadající na 28. října 1948) bylo významnou příležitostí pro vznik tohoto druhu dokumentů. Na některých je uvedeno motto „bez 7. listopadu by nebylo 28. října“, posouvající důraz významu výročí k myšlence, že ruská bolševická revoluce byla bezprostřední příčinou a podmínkou úspěšného završení snahy o národní sebeurčení a vzniku samostatné ČSR. Ostatně připomínka výročí vzniku Československa (a osobností s ním spojených) byla velmi brzy zcela potlačena a celé období první republiky se v komunistickém historickém narativu stalo pouze úpadkovým obdobím kapitalismu, utlačujícího proletářskou třídu a nevyhnutelně spějícího k nadvládě fašismu u nás.

Speciálně čestná občanství, ale i různé příležitostné zdravice a blahopřání, známe i z obsahu přijaté korespondence kanceláří státních představitelů v obdobích předcházejících i následujících po roce 1953. Nicméně samo množství, stejně jako jazyk dokumentů této konkrétní sbírky prozrazuje, že zde se jedná o projevy toho, co bylo samotným nástupcem J. V. Stalina (tj. nejvýraznějšího objektu nadměrného uctívání) N. S. Chruščovem nazváno v úvodním projevu k XX. sjezdu KSSS “kultem osobnosti”.

Primárně se jedná o přejmenování Zlína na Gottwaldov, nicméně řada dalších obcí žádala Klementa Gottwalda, zda mohou pojmenovat jeho čestným jménem další lokace: náměstí, kulturní domy a hlavní ulice. Také podniky, doly, případně jednotlivé brigády práce chtěly nést toto tehdy čestné jméno.

Pracovní sliby a závazky / hlášení splnění pracovních plánů mohly být spojeny s různými významnými daty, zmíněny byly narozeniny KG, ale závazky byly vyhlašovány u příležitosti sjezdů strany, v různá výročí a významná data, případně jednotlivě v souvislosti s vytvořením pracovní brigády, přejmenování výrobního družstva nebo také např. v rámci měsíce československo-sovětského přátelství (významnější množství z ledna 1949, tj. V souvislosti s 25. výročí smrti V. I. Lenina), dne horníků (9. září) apod. Nejmasověji však byly závazky zasílány u příležitosti vyhlášení dvouletého pracovního plánu (1946–1948) a poté první pětiletky (1948–1953), v těchto obdobích se často odesílala hlášení výsledků po jednotlivých letech a rovněž další pracovní závazky pro kratší časová období v rámci centrálně plánovaných budovatelských záměrů.

V naší mapě jsou zaneseny archiválie dedikované jmenovitě KG, někdy však byly závazky dedikovány i k jiným adresátům, v tomto raném období např. Ústřednímu výboru KSČ právě u příležitosti sjezdů (jmenovitě IX. sjezdu na podzim 1949), jiným státním představitelům – mnohem menší množství je dochováno ve sbírce k Antonínu Zápotockému jako představiteli odborů (ROH). V období normalizace, kdy tento typ materiálů zažívá nový rozkvět, jsou (z valné většiny zcela formální) pracovní závazky sepisované organizacemi i jednotlivci i mnohdy i bez konkrétních dedikací.

Předměty darované Klementu Gottwaldovi v období od 1945 do 1953 byly většinou darovány samostatně k narozeninám či při příležitosti výročí a svátků, nebo byly součástí propracovaného blahopřání, doplňovaly čestná občanství a závazky. Dle dostupných archivních materiálů je zřejmé, že v období prezidentské funkce převážná většina darů i ostatních dedikovaných dokumentů byla doručována přes kancelář přímo na Pražský hrad nebo předávána při osobní audienci. Převážná většina hmotných darů je uměleckým či řemeslným dílem profesionálních nebo amatérských tvůrců. Kromě obrazů, plastik, krabiček či výšivek byly darovány předměty různého typu, včetně knih, strojů, předmětů do domácnosti, a dokonce živá zvířata, obilí či vlak uhlí.

V mapě je prezentován především výběr předmětů zachovaných ve Sbírce Muzea dělnického hnutí v Národním muzeu. Pro ilustrování šíře typů darů jsou doplněny i dary, které se nedochovaly a informace o nich jsou čerpány z dokumentů ve fondech Archivu Kanceláře prezidenta republiky. U těchto několika položek nejsou přílohy.

Telegramy, jako dobově obvyklá forma rychlé komunikace, byly použity v hojné míře pro gratulace k řadě různých příležitostí. Objevují se i jako blahopřání k narozeninám, tradičním i nově zaváděným svátkům (Vánoce, Nový rok, nebo Vítězný únor). Obsahují často i závazky, jak samostatné, tak připojené k blahopřání. Do zvláštní vrstvy jsou telegramy vyčleněny kvůli své specifické formě založené na obsahu textu ve formuláři, oproti ostatním typům artefaktů oproštěné od zdobnosti a originality ztvárnění. Zachované telegramy jsou na typových tabulkových formulářích, ne na zdobných dopisnicích k poslání telegramu, které Československá pošta produkovala již v meziválečném období. V archivním fondu Klement Gottwald – kult osobnosti v Národním muzeu jsou uložena dekorovaná alba s blahopřáním ke zvolení prezidentem a také několik desítek telegramů k této příležitosti. Větší část z telegramů je však nadále součástí Archivu Kanceláře prezidenta republiky, fond Kancelář prezidenta republiky, období 1948-62, inv. č. 2431, signatura 114671.

Tato kategorie sdružuje několik různých a ve srovnání předchozími typy nepříliš četných dedikací. Jsou mezi nimi příklady dalších příležitostí, k nimž bylo možné komunistickému vůdci blahopřát, v mapě je např. oznámení o zvolení čestným členem organizace původce, pamětní album z návštěvy (zde je zajímavý i původce, Krajská komise žen, i raná datace do podzimu 1945), nebo „umělecké“ dary – např. básnické pásmo s antisemitskými akcenty od individuálního dárce představuje jeden z příkladů neformálně motivovaného daru.